O kulturu a duchovnost okolních osad pečuje již mnoho staletí kostel sv. Jakuba. Původní stavba z roku 1290 byla nahrazena v roce 1496 pozdně gotickou podobou. Přestavěn opět v roce 1703, věž v roce 1825. Více podrobností pod obrázky.

Autentický zvuk zvonu  •  Zvuk varhan a dětského sboru

Celkový pohled

Průhled dovnitř vstupním portálem

Kostelní věž čnící nad Vltavou

Boční pohled

Hvězda, kříž a půlměsíc na špici

Respektujeme přání církevní správy a fotografie vnitřní výzdoby, která jistě stojí za to, nezveřejňujeme.

Nejlépe se zachovalo kněžiště 8 × 6,7 m s gotickou křížovou klenbou a původní gotická okna ve východní stěně za hlavním oltářem. Loď (12 x 10 m) byla původně klenutá goticky a po jejím zřícení pravděpodobně v 17.století byla nahrazena rovným stropem opatřeným v roce 1944 freskou J. Jelínka, představující stětí sv. Jakuba. Z původního vnitřního zařízení se zachovala jen kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha.

Ve věži je vzácný zvon z roku 1498. Má kolem pláště zřetelně odlit stočený provázek s uzlem na kličku. Pod ním jsou tři malé reliéfy: panny Marie, svatého Jakuba a svatého Bernarda a latinský nápis. Zvon váží 365 kg, jeho průměr je 86 cm a výška 59 cm. Jedná se údajně o jedno z nejzajímavějších děl našeho zvonařství a patří k nejstarším dochovaným zvonům v Čechách. Prostřední zvon vážící 100 kg a malý zvon 60 kg byly v roce 1916 z věže kostela sejmuty a odevzdány na válečné účely. V roce 1925 byly zakoupeny dva nové zvony, v roce 1942 však byly opět pro válečné účely zkonfiskovány. Po válce byl kostelu věnován malý zvon (umíráček) pocházející z věže poříčského dvora a v roce 1949 pořízen zvon jménem Sv. Václav, sv. Vojtěch vážící 236 kg.

Z roku 1845 pochází freskové malby na stěnách kostela, které byly objeveny při renovaci kostela v roce 1944. V kněžišti jde o postavy světců a světic a v lodi je velká freska sv. Krištofa. Barokní malované sloupoví za hlavním oltářem pochází z první poloviny 18. století. Hlavní oltář je barokní se sochami sv. Linharta, sv. Benedikta, sv. Bernarda a sv. Floriána. Pochází z kostela v Habří, který byl za císaře Josefa II. zrušen. Oltářní obraz je od akademického malíře J. Doubka. Zlacená socha sv. Václava na jižní straně vítězného oblouku pochází z bývalého kapucínského kostela v Českých Budějovicích. Trám s ukřižovaným Kristem mezi stěnami vítězného oblouku byl znovu zřízen při poslední obnově kostela v roce 1944. Pseudogotické oltáře jsou novější. Původní je jen socha panny Marie. Varhany byly nově postaveny v roce 1942.

Kostel i s "přifařenými" vesnicemi trpěl za dlouhá staletí mnohými válečnými útrapami. Ve 13. století to byli rožmberští vojáci, kteří napadli České Budějovice. Nejkrutější však byly nájezdy vojáků za třicetileté války v prvé polovině 17. století. Historie zaznamenala události, které se odehrály o svátku Božího Těla dne 18.6.1620, kdy Boršov byl napaden maďarským vojskem, které vniklo do kostela, kněze u oltáře doslova rozsekalo na kusy a přítomný lid povraždilo. Bylo zničeno i veškeré zařízení kostela.