Půjdete-li z obce západním směrem, po jednom kilometru dojdete do krásného přírodního údolí, kde naleznete torzo bývalého kostela sv. Vita.

Dne 22. srpna 1644 počal opat Jiří Wendschuh stavěti nový kostel sv. Víta u Habří. V zakládací listině opat píše: "My, Jiří, božím posláním opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě v Čechách, oznamujeme: ze dlouhá léta již velké množství věřících ku kapličce u zázračné studánky v lese na blízku Habří putuje. Proto jsme dali u této kapličky větší kostel v těchto nepokojných dobách vystavěti a tentýž kazatelnou, okny a třemi oltáři ozdobiti a sv. Vítu, mučedníku, věnovati. Hlavni oltář je zasvěcen sv. Vítu, druhy oltář Blahoslavené P. Marii a třetí sv. Josefu ... atd."

Bohoslužby byly zde konány první neděli každého měsíce, mimo toho čtvrtou neděli po Velikonocích a o slavnosti sv. Víta. Mši svatou sloužil střídavé boršovský farář se strýčickým. Na Velikonoce a na svátek sv. Vita sem putovala pročeši z dalekého okolí.

Bohužel i tento kostel, jako mnoho jiných, byl císařským dekretem Josefa II. dne 1. května 1787 zavřen. Oltáře byly odvezeny do Boršova. Dne 13. července 1861 klenba kostela propadla a roku 1867 byly zdi strženy a ke stavbě haberské myslivny použity. Zůstala stát pouze jižní zeď se třemi gotickými okenním oblouky. Omítky i cihly, která je vidět na ostáni oken, odolávají povětrnostním vlivům do dneška.

Roku 1994 bylo torzo tohoto kostela opraveno - vyzděny vybourané části a koruna zdi zabetonována s ocelovou výztuží.

Protože zbožni osadnici z celého okolí v čas velikého sucha nebo mokra ke zřícenině kostela, na které visel malý, na skle malovaný obrázek sv. Víta, putovali a zde prosili o pomoc a nikdy nebývali oslyšáni, mnohdy už ten den začalo pršet.

Kvítkovické hospodyně, ženy i dívky byly hluboce dojaty a těžce nesly, že obrázek sv. Víta, už značně sešlý, je vystaven nepřízni počasí. Proto nechaly namalovat novy obraz sv. Víta na plátně a žádaly své otce a manžele, aby postavili nějakou stříšku nebo kapličku, aby obraz netrpěl. Sousedé kvítkovičtí a haberští se ustanovili na tom, ze postaví společně kapličku a zaslali hned žádost slavnému opatství vyšebrodskému, aby potřebné místo k tomu darovalo a nějakým darem na stavbu kaple přispělo. 4. listopadu 1884 odpověděl opat Leopold, že je ochoten žádané místo poskytnouti, ale žádá, aby také svolení politického úřadu se vymohlo. Potom společně haberští a kvítkovičtí hospodáři přikročili ke stavbě kaple, opat daroval potřebné dřevo a poslal i starý oltář Ukřižovaného.

Stavba kaple byla dokončena r. 1880 a veškerý náklad na stavbu obnášel 165 zlatých a 80 krejcarů. Veškeré práce i formanské byly konány zdarma. Když byla kaple dostavena a revírník Alois Streinz (1840-1908) okolí kaple osázel kaštany, byl požádán farář dubenský P. Bartoloměj Berger (1841-1908), aby kapli vysvětil, a tak 15. června 1880 za veliké účasti lidi, Hasičského sboru a s hudbou vítat pode vsi veledůstojného pana faráře Bergera a doprovázeli ho až k nové kapli, kterou zasvětil sv. Vitu.

Stoji na návsi proti budově Obecního úřadu (bývalé školy). Původně zde stála malá kaplička se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Roku 1867 postavili sousedé haberští novou kapli a do věžičky zavěsili zvonek, který dosud v pivovaru na kaštanu visel. Tento zvonek 7. listopadu 1891 pukl - sloužil 133 let. Dne 13. prosince 1891 byl zavěšen zvon nový, vážící 65 kg, který odlil zvonař Perner z Budějovic. Nový zvon posvětil 23. prosince kapitulní děkan a generální vikář, budějovický vdp. Julián Králík. Třikrát denně vyzýval zvon zbožné sousedy k modlitbě až do r. 1942, kdy byl sejmut a odvezen pro válečné účely. Nynější zvon byl pořízen a zavěšen r. 1946.

Každoročně dne 16. května na svátek sv. Jana Nepomuckého zde bylo konáno požehnání za veliké účasti zbožných osadníků z celého okolí. Po druhé světově válce nebylo už žádné požehnání konáno. Teprve od roku 1993 je zde pravidelně v květnu sloužena mše svatá.

Naproti čekárně přes silnici stojí kaplička Nejsvětější Trojice. Dříve tu stávala malá kaplička, zrovna uprostřed rozcestí ke Kvítkovicím a k Lipí tak, že ze se kolem ní jezdilo ze tří stran. Při této kapličce byly dva topoly, jejichž kořeny během let celou stavbu nadzvedly a nazad naklonily. Protože cesta kolem ze všech stran následkem dlouhého ježdění se postupně prohlubovala, stalo se, že kaplička svými základy stála již jeden metr vysoko nad cestou.

Umínil si tedy zdejší soused Václav Chromý (1850- 1938) z čp. 9 u "Zemanů", že kapli rozboří a novou vystaví. Při bouráni byla pod ní nalezena lidská kostra, kterou dělníci zničili. Novou kapličku nechal postavit zmíněný soused do břehu zahrady Vojtěcha Chromého (1826-1908) z čp. 11 zvaný "Drnek". Dne 16. května 1892 byla nová kaplička vysvěcena ku větší cti a chvále Nejsvětější Trojice Boží. Vysvěceni provedl veledůstojný pán Bartoloměj Berger (1841-1908), farář z Dubného za velikého účastenství zbožných osadníků okolních.