|
Krásná zastavení
|
|
|
 |
| Pohled
na kostel od Vltavy |
|
 |
| Průčelí
kostela sv. Jakuba Většího |
|
|
Boršov - kostel svatého Jakuba Většího
Pozdně gotický kostel na levém břehu Vltavy je typický dominantní netradiční věží s takzvanou dlátkovou střechou. První písemné zmínky o kostelu pocházejí už z roku 1290, kdy byl společně s celou vsí věnován vyšebrodskému klášteru. Přestavován byl podle letopočtů v omítce na straně k Vltavě v roce 1496, věž v roce 1493. Vnitřek je vyzdoben gotickými nástěnnými malbami z konce patnáctého století a kamennou křtitelnicí. Kaple svatého Jana Nepomuckého s kapličkou jsou datovány do osmnáctého století. Na kostel navazuje klasický venkovský hřbitov s masivní kamennou zdí a škola.
|
|
|
|
 |
| Pohled
na zámeček |
|
 |
| Jezírko
v přilehlém zámeckém parku |
|
|
Boršov/Poříčí
- zámek
Barokní trojkřídlý jednopatrový zámeček ze sedmnáctého století byl postaven na pravém břehu Vltavy na místě tvrze z poloviny šestnáctého století. Přestavován byl renesančně a barokně a zřejmě i v novější době, přesto jeho současný stav není bohužel zrovna z nejlepších. Je zčásti obýván, ale celkově stavba přes dílčí rekonstrukce působí poněkud bezútěšně. Zatímco na špýcharu najdete sluneční hodiny z poloviny devatenáctého století, jejichž funkčnost závisí pouze na přírodě, mechanické hodiny ve věžičce zámku jsou závislé na člověku a funkční nejsou zřejmě už dlouhé roky. Na zámeček navazují hospodářské budovy a nepříliš udržovaný, přesto zajímavý park s cennými vzrostlými dřevinami.
|
|
|
|
 |
Informační
panel Historicko-
vlastivědného spolku z Českých Budějovic |
|
 |
| Dobře
viditelné zbytky valů |
|
|
Boršov
- zřícenina hradiště Na Pasekách
Jako ideální místo pro lokalizaci středověkého tvrziště
si prostor vysoko nad levým břehem Vltavy jižně od Boršova
vybrali páni z Boršova už v polovině třináctého století.
Vedla tudy hranice doudlebského a netolického panství.
Hrad, poprvé zmiňovaný roku 1261, představuje jeden z mála
dochovaných šlechtických hradů nejstaršího stavebního
horizontu v českých zemích. Byl založen na oválném půdorysu
o rozměrech asi třicet sedm krát dvacet dva metry. Opevněn
byl opravdu důkladně soustavou valů a příkopů hlubokých
až osm metrů a širokých až třináct metrů. Dodnes jsou
v místě, které bývalo osídleno už od staršího pravěku,
dobře rozeznatelné zbytky valů a obvodových zdí.
|
|
|
|
 |
| Dominanta
kraje - kostel sv. Linharta v Čakově |
|
 |
| Pohled
na věžní hodiny |
|
|
Čakov
- kostel svatého Linharta
Má-li podhůří Skalky a rybničnatá plošina kolem Dehtáře
dominantu, pak jí je bezesporu bělostný a do dáli zářící,
dobře udržovaný kostel svatého Linharta v Čakově. Raně
gotický kostel z přelomu třináctého a čtrnáctého
století jakoby nahlíží z úpatí Švelhánu (720) a Skalky
(688) do široké rybníkářské pánve na západ od Českých
Budějovic. V kostele najdeme náhrobek Jiřího Čakovce z
Bohuslavic z roku 1529, za dřevěnými plastikami patrona
kostela - svatého Linharta, Korbiniána a Prokopa ze šestnáctého
století a plastikou Madony ze století patnáctého ale musíme
kus dál na severovýchod - do Alšovy jihočeské galerie v
Hluboké nad Vltavou.
|
|
|
|
 |
| Farní
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dubném |
|
 |
| Vstup
do kostela od návsi |
|
|
Dubné - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s typickou věží, viditelnou ze širokého okolí, je snad nejupravenějším objektem v Dubném. Je datován do čtrnáctého století , dvoulodí zaklenuté síťovou klenbou , nesenou třemi pilíři , pochází z let těsně před nástupem Habsburků na český trůn - z roku 1525. Kostel prošel několika přestavbami, zato věž, která je dominantou rovinaté rybničnaté krajiny na západ od Českých Budějovic, byla zbořena koncem devatenáctého století a obnovena až roku 1901. Pokud nebudete vědět, jak se jmenuje střešní krytina, pak vězte, že toto jsou ony staré dobré prejzy. V kostele se dochovaly dva pozdně gotické zvony, další jsou z poloviny osmnáctého a konce devatenáctého století. V blízkosti kostela býval hřbitov, z něhož zbyl pouze jeden náhrobek a několik desek, přesto má toto místo svou zvláštní atmosféru, umocněnou vskutku vzornou starostlivostí Dubenských o svou největší památku.
|
|
|
|
 |
| Zřícenina
kostela sv. Víta - kamenná zeď s gotickými okny |
|
 |
| Kaple
sv. Víta |
|
|
Habří - zřícenina kostela svatého Víta
Místo romantické až tajuplné a přitom vybízející k zastavení a rozjímání, to je zřícenina kostela svatého Víta v Habří na úpatí Kluku (741 m. n. m.). Kostel je důkazem toho, že se stavělo i na konci třicetileté války, protože je datován do let 1644 až 1647. Do dnešní doby z něj ale zbyla pouze jižní část lodi - vysoká kamenná zeď se třemi gotickými okny. Jakoby uvnitř zbořeného kostela na vás čekají dřevěné lavičky a stolky, takže kdysi svaté prostory jsou dnes ideálním místem pro odpočinek nebo piknik. O hlavní zeď jsou ještě opřeny zdi vedlejší a k té přední byla koncem devatenáctého století přistavěna kaple sv. Víta. Kaplička je udržovaná a ony stolky s lavičkami slouží jedno za rok i návštěvníkům tradiční pouti.
|
|
|
|
 |
| Pohled
na renovovanou budovu - část bývalé středověké
tvrze |
|
 |
| Sluneční
hodiny na dvoře bývalého pivovaru |
|
|
Habří
- bývalá tvrz s pivovarem
Obec Habří, o níž se píše už roku 1264, bývá označována
za vstupní bránu do chráněné krajinné oblasti Blanský
les. Ještě než vstoupíte, zastavte se na haberské návsi.
Část dnešního statku číslo popisné 3 totiž bývala středověkou
tvrzí. V hospodářském dvoře jsou dobře patrné mohutné
patrové budovy bývalé renesanční tvrzi. Opravený komplex
tvrze bezprostředně navazuje na renovovanou budovu bývalého
pivovaru, který k tvrzi patřil. I tady si můžete za jasného
počasí zkontrolovat, jak přesné bývaly v renesanci sluneční
hodiny.
|
|
|
|
 |
| Farní
kostel Všech Svatých v Kamenném Újezdu |
|
 |
| Vstupní
brána ke kostelu a hřbitovu |
|
|
Kamenný
Újezd - farní kostel Všech Svatých
Jak už název napovídá, o kámen zřejmě nebývala v městečku
z druhé poloviny třináctého století nouze, když se později
dostal i do názvu obce. Z kamene je i farní kostel Všech
Svatých, připomínaný již v roce 1290. Na konci patnáctého
století byl kostel, umístěný mimo oddělené náměstí na
okraji obce u cesty směrem ke královským Českým Budějovicím,
přebudován v pozdně gotickém slohu. Z tohoto období je i
sanktuář, jak jinak než kamenný. Věž, z níž musí být
pěkný pohled směrem k masivu Kletě, byla postavena na
konci sedmnáctého století, ještě mladší je barokní loď
z roku 1727. K velmi dobře udržovanému kostelu přiléhají
fara a hospodářská renesanční stavení, která tvoří s
kostelem velmi příjemný harmonický celek.
|
|
|
|
 |
| Pohled
na meandr Vltavy pod zříceninou hradu Maškovec |
|
 |
| Skály
často lákají k slézání |
|
|
Zřícenina
hradu Maškovec
Hrad Maškovec sice jeho stavitelé situovali na téměř nepřístupnou
skálu vysoko nad hladinu Vltavy, moc vody ale v řece
neuteklo a hrad zpustl. Poprvé se kroniky zmiňují o Maškovci
a jeho pánu Buzkovi z Újezda roku 1380. Roku 1455 ho koupili
Rožmberkové, ale už za čtyřicet let byl pustý. Maškovce,
v některých mapách též zvaného jako Kotek podle blízké
zemědělské usedlosti, potkala největší rána ve třicátých
letech devatenáctého století, kdy jeho kdysi pyšné zdi
rozprodány byly na stavební kámen. Do dneška tedy zbyly z
Maškovce toliko valy, příkopy a jedna zídka nad skalním
ostrohem. Jeho sláva roztroušena je ale do kamenných zdí
zemědělských stavení v okolních vsích. A ještě jedna
preventivní rada - skála pod Maškovcem přímo láká amatérské
skálolezce k tříbení stylu. Na svědomí už má ale řadu
těžkých ba i smrtelných úrazů z doby nedávné, takže
se raději pokochejte historií či romantickou scenérií nežli
nesmyslným adrenalinovým výkonem.
|
|
|
|
 |
| Farní
kostel sv. Petra a Pavla |
|
 |
| Hřbitov
v těsné blízkosti kostela |
|
|
Strýčice
- farní kostel svatého Petra a Pavla
I Strýčice, jako téměř všechny okolní vsi, vznikly v
období přemyslovské kolonizace jižních Čech na dohled od
původních pravěkých sídlišť. I kostel svatého Petra a
Pavla je tedy datován do konce třináctého století. V
pozdně gotickém duchu byla původní jednoloď rozšířena
o boční loď a předsíň. Další přestavby s sebou přineslo
baroko, dochoval se ale pozdně gotický zvon. Kostel, kolem něhož
leží klasický venkovský hřbitov, je ve velmi dobrém
stavu a jako nejmilejší místo na světě si ho po desítky
let vybíral i čapí pár, který hnízdil přímo na střeše
bílé kostelní věže.
|
|
| |
|
