Břehov

Břehov má ve srovnání s dalšími obcemi, jejichž centra jsou památkovými zónami lidové architektury, dvě zvláštnosti. Jednak neleží na úpatí sedmisetmetrových kopců, ale níže v rovinaté rybničnaté krajině kousek od Dehtáře, jednak je první zmínka o něm datuje až hluboko do konce patnáctého století. Je to tedy takový selskobarokní benjamínek.

Novogotická kaple svatého Josefa na vás sice dýchá romantismem druhé poloviny devatenáctého století, okolní statky jsou ale o plných sto let starší. Když přijíždíte do vsi kolem rybníků od Češňovic, zaujme vás na okraji vsi chaloupka číslo popisné 24. Její obytná část má velmi subtilní obloukový štít z roku 1868. Na štukové výzdobě spatříte kytičky a vázy, ale pozor - takové tvary okenních obdélníků, jaké má chaloupka dnes, v polovině devatenáctého století mistři zedničtí rozhodně nedělali.

Původní okna nemá ani sympatická chaloupka číslo 5 z roku 1890. Na ní vidíme naprosto odlišný přístup k řešení čelní strany, kdy statky měly obvykle dva čelní štíty- špýcharu a obytné budovy, spojené zdí s obloukovou bránou pro vůz s koňmi a menší brankou pro pěší. Špýchar se od obytné části liší na první pohled právě velikostí oken - zatímco ta na špýcharu jsou malá, připomínající vzdáleně přivřené oči, obytná část měla obvykle zdobnější štít s dvěma nebo třemi většími obdélníkovými okny v řadě a menšími okýnky či výklenkem na sošku patrona ve štítě. Špýchar a obytná část pak mívají obvykle jinou dataci, lišící se i o několik let.

A právě chaloupka číslo 5 je úplně jiné konstrukce - špýchar a obytná část jsou spojeny v jeden celek - zastřešeny jednou střechou. Odděluje je jen široká brána průjezdu uprostřed kompaktní čelní zdi domu. Jde o přetvořenou klasicistní formu venkovské výstavby pro tuto oblast blatských usedlostí ne úplně typickou. 

Ona věta s odlišností data vzniku obytné části statku a špýcharu neplatí pro břehovský statek číslo 3 na návsi ve směru na Žabovřesky. Štít obytné části má sice zdobnější obloukové okraje nežli trojúhelníkový jednodušší špýchar, obě budovy ale mají stejnou dataci - 1866. No co, zřejmě si zedníci přichvátli…

(Prameny: Přehled kulturních památek okresu České Budějovice)