Krajina

Českobudějovická pánev severozápadně od Českých Budějovic představuje plochou sníženinu s mírně zvlněným reliéfem při okrajích a na rozvodích. Jedná se o typ reliéfu tektonického původu s akumulační výplní (viz značná mocnost risských terasových štěrkopísků v jižním okolí Českých Budějovic při dubenském zlomu a erozně denudačním povrchem. Geomorfologický podcelek v jihovýchodní části tvoří Blatská pánev, s názvem odvozeným od Zbudovských Blat. Plochý akumulační reliéf střední části pánve s průměrnou nadmořskou výškou 380 - 390 m je tvořen především kvartérními uloženinami Vltavy a jejích přítoků. Z erozně denudačního reliéfu při jižním tektonickém okraji pánve vystupují ojedinělé kopce převyšující vrstevnici 400 m: kóta 460 m v homolských lesích, kóta 438 m v tzv. Třebínských kopcích jihozápadně od Dubného a krystalická hrást Vráže (480 m) jihovýchodně od Dehtářského rybníka, nejvyšší místo celé Českobudějovické pánve, oddělující tektonický Čakovský příkop, zaplněný rybníky a protékaný Dehtářským potokem. Nejvýznamnější hornatinou je masiv Blanského lesa, součást jihočeského granulitového pásu, silně metamorfovaného komplexu vyvřelých hornin (světlé granulity a granulitové ruly, pyroxenické až amfibolické granulity a příbuzné horniny). Proslulá jsou zdejší naleziště tektitů - vltavínů v pískovnách. Na katastru Kamenný Újezd probíhala v 19. století těžba antracitu a grafitu.