Doudlebskem - I. etapa

I když nás nečekají žádné extrémní výstupy ani brodění po krk v bažinách, lze tento výšlap považovat za středně náročný, ale především velmi dlouhý. Proto si ho rozdělíme na dvě etapy, z nichž ta první je vhodná i pro cykloturisty.

Začínáme u Hvízdalky, což není ani osoba se zvlášť hlasitým koníčkem ani nádražácké slangové označení nějaké mašinky, ale samota u hradu Maškovec neboli Kotek. Tam se dostaneme nejlépe z Boršova nad Vltavou po modré 1233. Mezi poli dohvízdáme do Kamenného Újezda, jehož náměstí je z určitého hlediska dvakrát tak velké než to hektarové v Českých Budějovicích. Kamenný Újezd má totiž dvojité náměstí a řadu dalších zajímavostí - farní kostel Všech Svatých, který je zmiňován již roku 1290, renesanční faru a kamenná boží muka. U velešínského hradla a asi kilometr východně si můžeme prohlédnout zbytky koněspřežky a v místní části zvané Na Dolech zbytky po těžbě lignitu, který tu kutali horníci ještě ve dvacátých letech minulého století. V její blízkosti se dochovala důlní administrativní budova.

Od nádraží vyrazíme k dvoru Plavnice, který Jakub Krčín z Jelčan rozšířil o pivovar a ovčín. A pak že byl tenhle ďábelský stavitel jenom na ryby… Dvůr ale chátrá a nezachrání to ani památné duby v jeho blízkosti. Odbočuje tu modrá 1286 a žlutá 6349. Zvolna klesáme k rozcestí Na Plavnickém potoce, kde se připojí žlutá 6329 a společně doplyneme do Plava. Tady zaplesá oko a srdce milovníka lidové architektury - najde tu statky, špýchary , kapli, zatímco ctitel fotografie a knížek o přírodě jistě zatleská místním rodákům - manželům Erhartovým, proslulým fotografům Šumavy. 

Za Plavem se žlutá odpojí a vystoupáme k chatám. Kolem skály se železnou sochou Jana Nepomuckého sestoupíme k Malší.

Přejdeme po sklopných železných česlech, kterým se říká rechle, které až do roku 1938 sloužily k zachycování plaveného dřeva. Dnes už je tahle rarita z roku 1895 funkční pouze jako lávka pro nás turisty. Pokračujeme kolem všudypřítomných chat do Straňan - obce s blatskými statky a jednoobloukovým mostem z první republiky, jehož stavbu financoval spisovatel a historik František Miroslav Čapek. Most nás přivede k nejstaršímu doloženému sídlu v kraji - k obci Doudleby, které jsou centrem národopisného regionu Doudlebsko. Pod mostem si všimneme velmi hodnotné usedlosti s bohatým štukem. Doudleby bývaly původně slavníkovské ostorožné hradiště, které je uváděno již v Kosmově kronice. Ještě dodnes jsou tu znát valy a příkopy. Poutní farní kostel, původně raně gotický, je zmiňován již před rokem 1350, postupně byl doplněn a přestavěn. Přilehlá pozdně gotická fara je místem, kde každý rok o masopustu startuje pan starosta tradiční masopustní koledu s vyhlášenou růžičkovou koledou, spoustou maškar a obřadními kolečky před každým stavením. V obci se k nám připojí modrá 1234. Druhá etapa vede přes Komařice a Ostrolovský Újezd do Borovan.