Fritschovou stezkou proti toku Vltavy

Dnešní středně náročnou a velmi půvabnou trasu, dokonce součást evropské dálkové trasy E10 Petrohrad - Monaco, začneme na nádraží v Boršově nad Vltavou. Naší sousedkou je žlutá 6329, my ale jdeme po červené 0121 místní částí Poříčí kolem bývalého barokního zámečku s konírnou. Dnes jsou tu byty. Cestou mineme kapli sv. Jana Nepomuckého. U mostu odbočuje modrá 1233. Nepřehlédnutelný farní kostel sv. Jakuba Většího s dlátkovou střechou na věži je připomínán již roku 1290, kdy ho spolu se vsí dostal darem klášter ve Vyšším Brodě. Uvnitř můžeme, bude-li kostel otevřen, obdivovat pozdně gotické nástěnné malby a kamennou křtitelnici. U železniční trati opodál můžeme vyhledat netradiční kulovitý památník s šifrou GH 1938. Je to památka na sociálně demokratického prvorepublikového politika Gustava Habrmanna. Další nenápadný pomníček bez desky připomíná zaniklý Švehlův sad. Terénní nerovnosti v okolí pokládají místní za zbytky valového opevnění ze třináctého století, jde ale spíše pouze o zemědělské terasy. Na protější straně jezu spokojeně mele mlýn u těstárny Bratří Zátků. Na skále za lomem je dobře patrna úprava a zábradlí slavné Fritschovy turistické stezky na Kleť, zbudované za první republiky (1934-36) Klubem československých turistů. Některé skalní úseky tehdy dokonce muselo vystřílet ženijní vojsko. Jojo, tenkrát se stát staral… Stezka byla pojmenována po svém iniciátorovi - vrchním technickém radovi státních drah a turistickému nadšenci ing. Emanuelovi Fritschovi (1874 - 1956).

Nedaleko odtud u potůčku začíná asi dvousetmetrová značená odbočka k oválnému středověkému tvrzišti pánů z Boršova z třináctého století. Po dalších dvoustech metrech dojdeme k památníku pilota US Force kpt. R. F. Reutera, sestřeleného 17. dubna 1945.

Z této dvojodbočky se vrátíme zpátky a pokračujeme nad jez k samotě U Rybů. U bývalé Schwarzenberské hájovny z roku 1859 rádi odpočívají vodáci. Okolní chaty navazují na tradici staré dobré trampské osady Údolí sporů. I trampové jsou jen lidi hádaví…

Pokračujeme podél řeky, U Rybáka kdysi býval jez a přívoz, ale obé už je nenávratně pryč. Zato z protějšího mlýna Pozděraz rodu Kizbisů zbyla alespoň část klenutých sklepů. Původní vzhled romantického místa, znetvořeného dnes chatovou aglomerací, zachytil na svých plátnech alespoň malíř Antonín Träger. U Cáby odbočí zelená 3339 k železniční zastávce Vrábče.

A jsme u soutoku romantického Křemežského potoka s Vltavou, kde na vysokých skalách nad vodami ční zřícenina gotického hradu Dívčí Kámen. Tady se určitě zastavte! Hrad založili na absolutně nepřístupném místě Rožmberkové roku 1349 na místě hradiště ze starší a střední doby bronzové. Nálezy přitom připouštějí ještě starší osídlení před rokem 1700 př. n. l. z pozdní doby kamenné. Sám Dívčí Kámen byl osídlen pouze do roku 1541. V roce 1394 tu věznili samotného krále Václava IV. Na břehu řeky pod skalním masívem najdeme zbytky unikátní elektrárny ing. Stibrala z dvacátých let minulého století, kterou zničil pád pětitunového balvanu v roce 1980. Voda z nádrže Křemežského potoka vede štolou vytesanou do šíje granulitového skalního ostrohu. 

Z rozcestníku odbočuje žlutá 6327, která zčásti spojuje Třísov, Dívčí Kámen a Holubov. My zvolna vystoupáme kolem statku s památnou lípou ke stupňovým valům keltského sídla Abiluo z pozdní doby laténské. Oppidum na poloostrově, obtékaném Vltavou a Křemežským potokem, má plochu 26 hektarů.

Kolem malé kapličky dojdeme k železniční zastávce Třísov. Stezka nás nedovede do vsi, ale strání do Plešovic, kde jako jizva do masivu Kletě zeje granulitový lom na drcené kamenivo. Plešovice jsou jinak malebnou vesničkou s barokní zvoničkou a úhlednými statky. Náves prý sloužila jako inspirace scénografům při tvorbě dekorací k prvnímu provedení Prodané nevěsty. 

Sejdeme k Vltavě a mineme samotu Ve Strouze s volutami lidového baroka. Od kapličky vystoupáme do Zlaté Koruny. Červená 0135 pokračuje k nádraží, na Kleť a do Chvalšin, modrá 1233 pak zve k prohlídce obce. Poblíž rozcestí stojí bývalý laický kostel sv. Markéty, který byl spíše znám jako továrna, v níž v roce 1855 firma Bernard Fürth ze Sušice poprvé vyrobila dodnes používané švédské sirky. Vlastně zápalky. V obci jsou dále velmi zajímavé gotické objekty, například bývalý hostinec Hospic, kovárna, zbrojnice a samozřejmě národní kulturní památka - jedinečný areál cisterciáckého kláštera, zvaného též Trnová Koruna. Klášter založil velký Přemysl Otakar II. roku 1263, další velký panovník - Josef II., ho pro změnu zrušil roku 1785. Klášter byl řadu let využíván jako výrobní haly. Dnes se sem naštěstí vrátilo vědění, je zde umístěna expozice písemnictví a depozitář státní vědecké knihovny.