Tuto stezku můžeme považovat za středně náročnou s charakterem hřebenové túry v srdci jižních Čech. Horší ale je dostat se k jejímu startu pěšky - musíme se připojit po jiných trasách nebo po silnici a to cestu velmi prodlužuje. Je tedy vhodné rozdělit si ji na dva úseky. Musíme rovněž počítat s tím, že vede převážně mimo obydlená místa a vzít s sebou dostatek zásob. Jistou "divokost" nám však tato trasa vynahradí řadou nádherných výhledů na malebnou krajinu co oko ráčí.
Začínáme v Brlohu s velkým B - městečku v údolí půvabného Křemežského potoka. Dominantou Brloha je barokní kostel svatého Šimona a Judy, postavený na začátku osmnáctého století na místě původního zděného kostela z první poloviny čtrnáctého století. U křižovatky stojí i velká výklenková kaple sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Kráčíme kolem řady patrových zemědělských usedlostí. Okolí Brlohu je velmi různorodé - nachází se tu prý sedmero rud a nerostů včetně mramoru. Úzkou asfaltkou vystoupáme do sedla pod Stržíškem a úbočím pak k sedlu Jaronín. Tady se nás dotkne modrá 1227 z Kletě a Kuklova do Třešňového Újezdce a začíná tu modrá 1229 do Netolic. V údolí je vidět osada Jaronín s památnou lípou velkolistou u kapličky a malá osada Sedm Chalup s památnou lípou srdčitou. Starší turisté si jistě pamatují velmi dobře jméno posledního předlistopadového generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše. To je ten, jehož projevy o bojlerech a výdělcích Hany Zagorové se promítaly k obveselení lidu. Tak ten se narodil právě tady. Ale pryč od politiky a showbyznysu.
Pokračujeme údolím Buglaty a Vysoké Běty (to jsou kopce) až k hájence Plešný, kde se naše trasa lomí. Uhýbáme nad osadu České Chalupy a mineme i Novou Ves. Kdo má ale rád selské statky, ať si sem ten kousek zajde, stojí to za to.
My ale zvolna klesáme ke křižovatce U Vacla. Silnice pokračuje do proslulých Holašovic, kam zatím žádná pěší trasa nevede, my ale odbočíme vpravo a za poslední samotou vlevo k lesu. Prokličkujeme k samotě U Rubalů a vystoupáme na vrchol Skalky. Tady si chvíli odpočineme z otravy kyslíkem, dobyvatelé vrcholů si k němu musí odskočit po trojúhelníčku, a naše další trasa tak nabývá horský rozměrů hřebenové túry. Postupně dobudeme Střední horu, Švelhán a u Bohouškovické myslivny sestoupíme do sedla. Odbočuje tu modrá 1233. Znovu do kopce na Haberský vrch, kolem Kozího kamene a vysílače do sedla Kluku. Dnešní trasu zakončíme na vrcholové skále Kluku s výhledem na Kleť a nefalšovanou vrcholovou knihou. Když sestoupíme do sedla, můžeme narazit na chybějící turistickou orientaci. Zřejmě si toto místo oblíbili vandalové, pro něž je tím nejsvatějším posláním ničit turistické značení a uvrhovat žíznivé poutníky do nejistoty.
K návratu využijeme služeb zelené 3335. Sejít můžeme do Mříče na nádraží ČD Křemže nebo do Slavče. Nemáme-li toho ještě dost a nějakých patnáct kilometrů navíc nás nerozhází, nic nám nebrání k pěšímu pochodu na České Budějovice. Blíž je ale zastávka železnice ve Vrábči, kam se dostaneme po žluté 6328. Že ve Vrábči na nádraží najdeme jednu z nejpříjemnějších hospůdek na krumlovské trati snad každý správný turista ví…
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
"Jsme si blízcí hodnotami přesahujícími rámec jednoho života"